Milí měšťané.

Angličané mají úsloví: Nemůžeš dort sníst a současně ho mít nebo Nemůžeš běžet se zajícem a současně ho se psy lovit. Podobná přísloví mají i Němci: Nemůžeme zachovat prase a současně z něj mít sádlo nebo Musíme vybrat, jestli chceme krávu dojit, nebo ji porazit.

Zdá se to být jednoznačné. Bohužel se poslední dobou setkávám s lidmi, kteří to vidí jinak. Rádi by žili ve městě a měli výhody venkova. Klasickým příkladem jsou někteří obyvatelé sídlišť. Těm vyhovuje, když mají po ruce obchody, veřejnou dopravu, kulturu i sportovní vyžití. Ale chtěli by mít v bytě klid jako na samotě u lesa a vadí jim hluk hrajících si dětí nebo nedostatek místa k zaparkování svého auta přímo pod okny paneláku. A tak sepisují petice a stížnosti a dožadují se nápravy.

Podobné je to s restauracemi. Každý ve městě by si rád zašel na jedno do své oblíbené hospůdky a chtěl by to mít co nejblíž. Ale pohroma je, když si v noci otevře okno a budí ho opilci vracející se o půlnoci domů. A což potom specifikum poslední doby – kamerový systém. To je řečí, že je to ztráta soukromí, když ho kamera šmíruje, jak jde na procházku se psem. Ale nedej Bože, aby mu někdo třeba ulomil anténu u jeho plechového miláčka. To jsou hned záznamy z kamery dobré a nejlépe, aby rovnou vytiskly protokol s příkazem k zadržení pachatele.

Ale zkuste takovému kverulantovi doporučit odstěhovat se na venkov. Ani za nic! Tam je přeci smrad z blízkého kravína, je tam slabý signál pro připojení k internetu a večer není kam jít.

Tak pojďme projevit trochu pokory, pochopení a nadhledu k specifikám městského života a nesnažme se mít ze všeho jen výhody. Jako nám to říkají cizí přísloví.

I když čeština nás svádí k tomu, že to možné je, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

Váš občan z města

Jiří Hořánek

12. 7. 2016